Proč některá přátelství neumírají na hádku, ale na ticho?

S koncem léta přichází velký přechod. Vrací se pevný rytmus, školní povinnosti, pracovní shon a více očekávání. A s nimi i tlak, který na sebe často nevědomě nakládáme — ať už jsme rodiče, nebo se vracíme do vlastního pracovního rytmu.

Znáte ten pocit? Je jedenáct večer. Zhasnete světlo, tělo je unavené, ale hlava jako by si řekla: "A teď přicházím na řadu já." Najednou přemýšlíte nad prací, povinnostmi, rozhovory, které proběhly před lety… Tělo chce spát, ale mozek zůstává ve střehu.